EUROFOAM SPORT TEAM
adrenalinové sporty, dolomitenmann, mtb, paragliding, adrenalin cup, trénikové plány

LEVICO TERME MČR 2009 V PARAGLIDINGU

 Patrik VYHLÍDAL startoval na mezinárodním mistrovství ČR v Itálii a po loňském 60. místě se letos propracoval na 38. místo celkového pořadí . Patrik je tradiční účastník štafetových závodů DOLOMITENMANN a ADRENALINCUP. Na DOLOMITENMANNOVI má dokonce ze závodníků EUROFOAM SPORT TEAMU nejvíce startů - 8 ! Zde jsou jeho postřehy ze závodů v Itálii:

Tak nějak jsem se teleportoval do dějiště letošního Mistrovství ČR - do Levico Terme. Celou cestu jsem musel absolvovat sám neb zmatky s odjezdem byly značné a Dalibor Carbol co se mnou měl jet, tak nakonec se jen přesunul z Švýcarko cestě na místě, jsem byl unavený jak havíř po šichtě, protože celou cestu z ČR táhnul sám .Jsme se zaregistrovali, vypili nějaké to pivko, trochu se pobavili a šli spát.

Prudká změna! Díky nějakému polskému pilotovi, který na závody nedojel, jsme se dostali do jím zarezervované super chatky. No, ono je možné, že i dojel, ale to nepovažujeme za aktuální problém, recepční byla ráda, že chatku udala. Je to poprvé, co na závodech nespíme v autě ani ve stanu a to se počítá. Jsme jak bych tak řekl taková typická spořádaná rodinka. Pro klidný spánek jsme si pustili z  mobilu - namluvenou knihu Těžké časy od Charlse Bukowského. Docela jsem koukal co je to za knížku, usnul u druhé věty. Fakt Supr.
 
1. kolo
V noci popršelo, ráno se ještě mraky válely po kopcích, ale po desáté hodině se všechno vybralo, namazali jsme huby, dotáhli tkaničky a vyrazili na trať. 62,5 kilometrů přes čtyři obtočné body rovnou do cíle.

Jak stíhám jezdit jenom na jeden závod za rok, úplně mně vylekal ten roj padáků, který se ze startovního sektoru vyloupnul. Letos 115 pilotů z 8 různých zemí. Na startu jsem trochu zaspal pak jsem zvolil taktiku že to dotáhnu až do cíle a ti co nedoletí budou za.Tak se zmrzlými prsty jsem se tam doplazil. Dostupy přes 2600 metrů dávaly perfektní výhled - v této části Alp jsem poprvé a bylo to parádní pokoukání.

Proti větru to bylo složitější, ale šlo to celkem pěkně. Do rádia se ozývali piloti ze stromu, na záložce i s dalšími problémky, ale letělo se dál. Pořadatelé byli připraveni poslat helikoptéru, nakonec naštěstí nebyla potřeba. Na táhle části tratě se lámal chleba. Petr Chromec se nezdržoval delším točením a ulítnul celé první skupince. A to vedení si s přehledem udržel až do cíle. Parádní výkon. Ostatní jsme se honili za ním.
V závěru tratě se obloha zatáhla vrchní oblačností a všechno se zpomalilo. Takže přišlo na řadu dotáčení ve slaboučkých podmínkách a závěrečný dokluz do cíle.
/ 32. Patrik Vyhlídal 694 b./

2. kolo
 Probudili jsme se do brutálního azura a hned ráno bylo jasné, že dnešek by měl být něco extra. Dostupy  byly ještě větší kolem 2700 než včera, pořadatelé se rozhodli s předpovědí silnějšího větru poslat závodníky do sousedního údolí - kolem Feltre.

Trať byla po startu zalomená jen přes jeden otočný bod a pak hned cíl. Což znamenalo, že se dnes žádná navigační soutěž nekoná. Během prvních dvaceti kilometrů se vytvořila silná vedoucí skupinka. Od startu se mi ale nedařilo úplně dotáhnout tohle čelo závodu, kterému to pěkně svištělo a tak mi nezbývalo, než udržovat kontakt a čekat na chyby ostatních. Přehoupnout se do druhého údolí bylo sice poměrně jednoduché, ale i tak se tam dalo hodně získat, stejně jako ztratit. Základny tu byly výrazně nižší a obloha docela ztmavla. Po dalších dvaceti kilometrech jsme už letěli pod regulérní dekou, ze které taky trochu sprchlo. Nebylo ale vidět co je vlastně nad námi a tak se piloti začali ozývat do vysílačky s jasným "Level 3", což znamená nejvyšší stupeň nebezpečí na trati. Kapalo, ale nenasávalo to a tak jsme pokračovali dále. Před otočňákem jsem se skřípáním zubů zpomalil, najít stoupák byl v té tmě docela problém. A můj dnes vodou přetížený padák moc nepomáhal. Nechtěl jsem ještě vodu vylévat, když nás možná čeká let do cíle proti větru, tam by se hodilo každé kilo navíc. 
Nebylo jasné, jestli údolí profukuje a pak by se letělo proti silnému větru, nebo je to v pohodě a stačí prostě letět do pásky. Tato nerozhodnost stála několik pilotů jejich tvrdě odpracovanou rychlost, protože teď takticky zpomalili, šmudlili nulky a pomaličku se posouvali k cíli.Před posledním otočákem jsem se zasekal u kopce že jsem tam šudlal dobrou půl hoďku než jsem se zvednul a radoval se že budu zase v cíli.Nakonec ale všechno jinak, po několika hláškách v rádiu pořadatel zastavuje závod, už jsme byli na závěrečném dokluzu a tak to nepřišlo zrovna v nejvhodnější moment. Ale mnoho pilotů bylo ještě zrovna v horách, kde stále pršelo a vypadalo to fakt hustě a tak nezbývá než respektovat rozhodnutí. Bezpečnost je na prvním místě. 
/ 39. Patrik Vyhlídal 1252 b./

Třetí kolo bylo pro silnější vítr zrušeno, byl vyhlášen volný letový den a tak jsme si volně polétali a už jsme zase v kempu. Pořadí se tedy nemění.

4. kolo
Celá obloha je zatáhnutá opět vysokou oblačností, ale vypadá to, že nějaká termika na nás ještě zbyde. Dostatečné zvednutí se hned po startu se stává osudným hned osmnácti závodníkům. Ostatní letíme přes startovní kružnici na 13 kilometrů vzdálený otočňák, zvedáme se po centimetrech a dostupy jsou na každém dalším stoupáku níž a níž. Mistrovství republiky v šudlení nulek. Po vlítnutí do kružnice otočňáku se prakticky všichni přeživší potkáváme na malém brdku za městečkem a šudlení pokračuje.
Po startu letěli všichni na jeden brdek a tam se zvedali horko těžko.Vymyslel jsem spásnou myšlenku že poletím někde jinde a tam natočím a všechny je porazím.Příště nemyslet.Vyhnil jsem hned po startu a propadl jsem se na 48.místo. Vítěz Lukas Bernardin který v těchto podmínkách uletěl 20 km  bere skvělých 347 bodů
/ 48. Patrik Vyhlídal 1330 b./

5. kolo
Prádelna na startu jak na Bassanu.Myslím tím že je hodně vlhkosti ve vzduchu. Termika má chodit, ale jak dlouho a jak vysoko, to je otázka. Mumraj pod mrakem před startovní kružnicí je dnes obzvláště povedený. Každou chvíli někdo v mraku a to pak člověk nikdy neví co a v jaké pozici z mraku nakonec vypadne.

Pěkně jsme si hned po startu našlápli a vyrazili na trať. Stoupáky chodily do dvou tisíc metrů a byly podstatně silnější než včera - takže se letělo docela příjemně. Task kolem 60 kmTak jsem zabojoval a svým vydřeným dokluzem do cíle se zvednul v tabulce o deset míst nahoru.
Technicky velmi zajímavé páté kolo vyhrál Primoz Susa , na skvělém šestém místě přiletěla Petra Slívová, kterou to okamžitě vymrštilo do čela ženské kategorie a na slušném desátém místě přiletěl i Karel Vrbenský, což znamená kvalitní výsledek v celkovém pořadí.Dalibor Carbol dnes se pokusil dohnat čelo závodu a nakonec sedá před cílem.Tak končím celkově na
38. Patrik Vyhlídal 2009 b.

Nějak se to tak semlelo, že jsme spustili hudební večírek na naší verandě a ten se rozjel do velkého formátu. Tři kytary, bubínek, mandolína, tamburína, činely a hromada dalších samozvučných nástrojů. Produkce byla široká, vešel se do ní i skoro striptýz, škody minimální a do tří hodin ráno bylo co dělat.

Oslavu závodu jsme tak spustili trochu s předstihem, ale nad ránem už začalo pršet a občasné poprchávání pokračovalo i v průběhu dnešního dopoledne a to znamená, že závod skončil. Čeká nás dnes ještě vyhlášení, oficiální párty u jezera a pak mastíme domů.

V celkovém pořadí závodu vyhrál Tomáš Brauner před Slovincem Primozem Susou a Karlem Vrbenským. Petra Slívová navázala na svou veleúspěšnou kariéru ještě před narozením syna Matěje a vyhrála kategorii žen. Co se týče nás, Dalibor Carbol i přes ztrátu z posledního kola vešel do první české desítky a Já  pak do první české dvacítky, takže jsme docela spokojeni. Mohlo to být ještě kousek lepší, ale takové je závodění. Bylo velmi příjemné se zase se všemi vidět a společně se prohnat po tratích.

Patrik

Vzkazovník