VASALOPPET 2017
První březnový víkend jsem si splnil jeden ze svých sportovních snů – startoval jsem na slavném Vasově běhu. Jak to probíhalo? Čtyři dny před startem již lyžuji ve Švédsku a hned první den přináší jeden z nejhezčích lyžařských zážitků. Sám projíždím prvních dvacet čtyři kilometrů tratě Vasaloppetu, nádhernou severskou přírodou, cestou potkávám jen několik málo lyžařů, stopy jsou krásně vyříznuté a jen lehce zaprášené čerstvým sněhem. Nádhera! Další dny postupně přidávám zbývající kilometry směrem k cíli. Nestihnu projet celých devadesát kilometrů, ale větší část tratě mám před startem projetou. Zraněná ruka celkem drží, cítím se dobře a trochu zalituji, že nemám vyjetou lepší, než šestou startovní vlnu.
Samotný závod je ale natolik silným zážitkem, že nějaké výsledkové ambice s klidem oželím. Budíček o půl čtvrté ráno, rychlá snídaně a přesun na start. Posledních deset kilometrů popojíždíme krokem, ale je jasné, že start stihneme bez problémů. Organizačně je vše do puntíku propracované, od parkování, přes servis pro závodníky těsně přede startem (vyhřívaný obří stan, kávička) až po odvoz odložených svršků.
Start šestnácti tisíc lyžařů je opravdový zážitek. Nepokazí jej ani předem očekávaná fronta a pomalý výstup sjezdovkou. Snažím se především nepřijít o hůlky a volím tak variantu jejich zapichování mezi vlastní lyže. Výstup sjezdovkou je tělo na tělo, občas zahlédnu zlomenou hůlku, nebo ztracenou ledvinku či bidon. Konečně jsem nahoře a masa lyžařů se dává do pohybu. Na první občerstvovačku se snažím prodrat trochu dopředu a volím tedy jízdu mimo stopy. Pak se mi podaří zkrotit závodní ambice a zbytek závodu si především užívám. Nádherné stopy, pěkná trať, kolem sebe stále mraky lyžařů. Přeje nám i počasí a závod tak splňuje mé očekávání. Můj největší lyžařský zážitek!
Vychutnávám si také legendární borůvkovou polévku na občerstvovačkách, které ale jinak nejsou tak dobře zásobené, jako třeba na Jizerské padesátce. Devadesát kilometrů na lyžích je pořádná porce, přesto když vidím ceduli oznamující poslední tři kilometry, je mi skoro líto, že závod končí. Poslední kilometry tratě vedou cílovým městečkem Mora a závěrečná rovinka je ve skutečnosti o poznání delší, než jak vypadá v televizi. Nejdu do žádného finiše, přesto si neodpustím zrychlení a vítězné gesto.
Organizační koncert pokračuje i v cíli. Úschovna lyží, odvoz autobusem do převlékárny, výdej jídla i odvoz zpět do cíle probíhá naprosto bezproblémově. Jako bych zde již několikrát startoval. Nic nehledám, vše je přehledné a hlavně rychlé.
Po všech stránkách splnil Vasalppet moje očekávání a i samotné lyžování ve Švédsku mimo závod bylo nádherné. Pokud hledáte nevšední lyžařský zážitek, rozhodně doporučuji!
JS