ZÁVODNÍ TAKTIKA PŘI BĚŽECKÝCH ZÁVODECH
Význam a vliv závodní taktiky na celkový výkon v běžeckém závodě klesá s délkou závodní tratě. Především běžci na 800m tak jsou taktikou do jisté míry svázáni a zejména na jejím dodržení závisí výsledný čas běžce. S prodlužující se délkou tratě je taktika chápána především jako dodržování správného tempa pro optimální výkon v závodě.
Vytrvalostní typ běžce potřebuje k optimálnímu výkonu tempový, rovnoměrně běžený závod. Naopak rychlostní typ běžce se dokáže vyvést ve skupině a drtivým finišem zaskočit soupeře. „Tempař“ pak stupňovaným tempem může donutit specialistu na finiš k takovému tempu závodu, po kterém již nemůže své přednosti – finiš – využít. Také častá změna rovnoměrného tempa je součástí taktiky a nejen mezi mílaři – s úspěchem ji používají zejména specialisté na krosové závody. Vytrvalostně disponovaný běžec se musí k závěrečnému zrychlení odhodlat relativně včas – alespoň 400m (a více) před cílem. Jedině tak může pomýšlet na překonání soupeře s výbornými rychlostními předpoklady. Změna tempa může souviset i se snahou o změnu pořadí běžců ve skupině a přesunem z nevýhodné pozice do čela závodu.
Pořadí v cíli versus výsledný čas – i to je součást taktiky. Jinak se zkrátka běží na umístění v mistrovském závodě a jinak při pokusu o traťový rekord (jedno jestli světový, či jen v rámci regionálního závodu), nebo o vlastní nejlepší osobní výkon. Pro jeho překonání je dobré si rozvrhnout jednotlivé mezičasy a především je pak dodržovat! Právě rovnoměrné tempo rozhodlo o zaběhnutí většiny vytrvaleckých traťových rekordů.
Při vytrvaleckých tratích je tak pro zaběhnutí odpovídajícího výkonu zapotřebí především rovnoměrné tempo. K jeho dodržení je nutné především „udržení se na uzdě“ po startovním výstřelu, kde stále část běžců zcela nesmyslně vybíhá tempem, které neodpovídá jejich možnostem vzhledem k délce trati. Zhodnoťte tedy před startem svoje možnosti a pokuste se vytýčit si reálně dosažitelný výsledný čas. Při dobře zvoleném tempu budete v závěru soupeře předbíhat – a to vám může nasadit křídla!
V tréninku je dobré se v rámci taktické přípravy zaměřit na fáze blížícího se závodu, kde se může rozhodovat o výsledném výkonu i času. Je-li předpoklad dlouhého úseku trati běženého v protivětru – na trénink vybíhejte po větru a v únavě se vracejte v protivětru – při závodě budete na takový úsek připraveni (minimálně psychicky) lépe než soupeři. Jsou-li na trati krosového závodu krátké strmé výběhy – zařaďte je do své přípravy také! Chcete-li být důslední můžete se v rámci přípravy na váš důležitý závod se startem v pravé poledne připravovat (alespoň o víkendech) tréninkovou jednotkou zahájenou ve stejný čas.
Pod pojmem taktika však nehledejme jen správně zvolené tempo – patří sem i prohlídka trati závodu (alespoň virtuální), spojená s proběhnutím prvních a především posledních kilometrů závodu. Znalost trati pak může rozhodnout při závěrečných fázích závodu a pomůže vám držet se během závodu „ideální“ trati s využitím např. seběhů zatáček. Se znalostí trati souvisí i zapamatování si důležitých míst závodní trati – mezičasů a občerstvovacích stanic. V únavě během závodu pak jistě oceníte, když budete vědět, že po přeběhnutí blížícího se mostu vás za zatáčkou čeká občerstvovací stanice. Pokud víte, že blížící se stoupání je opravdu poslední před cílem, můžete se pokusit závod rozhodnout právě tam. A vůbec nemusí jít o stupně vítězů, ale třeba jen o předběhnutí tradičních soupeřů, či kolegy z firmy. Pokud dokážete odhadnout úseky trati, kde se budete potýkat s protivětrem, můžete v rámci taktiky běžet ve skupině a větrný úsek absolvovat v zákrytu. V krosovém závodě pak znalostí trati můžete využít svých běžeckých předností – například dobře zvládnutých (a především rychlých) seběhů k dobrému umístění v závodě. U menších a regionálních závodů nevynechejte ani předzávodní rozpravu – můžete se dozvědět o náhlé změně trati či posunutí času startu! Obojí vás pak nemusí těsně před startem rozhodit.
Obzvláště u delších běžeckých závodů typu maratónu je součástí taktiky zvolení správného občerstvení a především jeho optimální načasování. Při sestavování závodního jídelníčku počítejte i s počasím (vedro či chladno) a časem startu – při odpoledních a večerních startech je součástí přípravy na závod i stravování během dne. Zde je dobré připomenout zásadu vyzkoušení výživových doplňků předem. Ať již v tréninku nebo přípravném závodě. V důležitých závodech však experimentování není na místě. Nenechte se zlákat nabídkou novinek ve startovní tašce a raději sáhněte po osvědčených (a vyzkoušených) produktech. Nezapomínejte, že závod nekončí proběhnutím cílem – věnujte se i doplňování tekutin a energie po závodě – urychlí to vaši regeneraci, což oceníte, zejména pokud závodíte častěji za sebou.
Veškerá taktika však může přijít nazmar, pokud do místa závodu nedorazíte včas. Neexistuje universální doba vhodná pro všechny – někdo jen „připíchne“ startovní číslo a může vyrazit, jiný běžec však potřebuje více času (přihlášení k závodu, převlékání, rozcvičení, toaleta,…) Obzvláště u velkých (popř. zahraničních) závodů je dobré počítat s neočekávaným zdržením (hledání parkoviště, fronta u přihlášek a toalet,…)
Přes všechna doporučení a taktické „vychytávky“ se však snažte závod si především užít – nestresuje se z očekávaného výkonu a případné nezdary se pokuste v příštím závodě přeměnit na úspěchy!
BĚŽECKÁ TAKTIKA
ZÁVOD NA 10km
Závod na 10km je nejčastěji vypisovanou závodní distancí u nás. Pro začátečníky a výkonnostní běžce je optimální taktikou především rovnoměrné tempo. Elitní závodníci pak často sázejí na taktiku co nejdelšího setrvání ve vedoucí skupině běžců se snahou o rozhodnutí závodu v závěrečných kilometrech.
KROSOVÉ ZÁVODY
Na taktice v krosových závodech se podílí jak znalost trati závodu, tak dispozice každého běžce. Při dobré znalosti trati pak může běžec využít svých dispozic k dobrému výkonu i umístění v závodě. Běžci, kteří dokáží protáhnout krok a nebojí se prudkých seběhů, mohou v takových pasážích tratě získávat náskok, jehož smazání bude ostatní běžce stát spoustu sil v rovinatější části tratě. Silově dobře disponovaní běžci pak mohou krosové závody rozhodovat v prudkých stoupáních, či ještě lépe zrychlením po jejich vyběhnutí. S taktikou v krosových závodech úzce souvisí i výběr správného obutí vzhledem k profilu trati, povrchu a počasí.
BĚH DO VRCHU
Elitní vrchaři často sázejí na taktiku udržení běžeckého tempa i v nejprudších pasážích závodu se snahou o vyběhnutí až na vrchol. Do rychlé chůze tak většinou přecházejí jen z důvodu únavy. Pro méně zdatné běžce je závod do vrchu z pohledu taktiky především o správném rozvrhnutí sil. Přechod do chůze v prudkých pasážích tratě pro ně naopak zvyšuje šanci na dobrý výkon (v rámci svých možností) pokud ušetřené síly v „chodecké“ části prodají v rovnějších pasážích trati. Běh do vrchu je také z velké části o morálně-volních vlastnostech běžce. Kdo se neumí „zakousnout“ a poprat s těžkým stoupáním zažije při bězích do vrchu pravděpodobně zklamání z výsledného výkonu – třeba v porovnání se stejnými soupeři na rovinaté desetikilometrové trati.
MARATÓN
Výsledný maratónský čas je z velké části o stanovení optimálního tempa závodu. Z „přepáleného“ začátku se krize většinou dostaví dříve než na cca 35km a bývá zároveň silnější než při správně zvoleném (a dodrženém) tempu. Dopředu si propočítejte jednotlivé mezičasy s ohledem na předpokládaný pokles rychlosti v závěrečných kilometrech maratónu a s ohledem na vámi očekávaný cílový čas. Většina běžců se na maratónský start připravuje dlouhodobě (alespoň dva, lépe však tři měsíce) a při vhodně sestaveném tréninkovém plánu se na maratón dobře připraví – pak nejsou na místě obavy, zda to zvládnou. Případný nezdar je pak především otázkou osudu a platí při něm okřídlené běžecké rčení, že i cesta je cíl. Nenechte se tedy případným neúspěchem odradit a natrénované kilometry prodejte hned v tom příštím závodě.
Jak k závodní taktice přistupují špičkoví závodníci?
JIŘÍ VOJÁK 6.místo na ME juniorů v běhu do vrchu, 2x 23. na ME v běhu do vrchu, 2.místo MČR v krosu do 22let, 2.místo Běchovice kat. juniorů, 2x 2.místo MČR na 10km, OR 10km 31:49
„Jestliže je možnost tak před závodem si projdu startovní listinu, abych věděl jaké soupeře mám a podle toho se odvíjí i moje taktika. Trať si před závodem procházím jen částečně, jen ty nejhorší místa (prudká stoupání a klesání). Taktika při závodě - snažím se jít spíše tempově, nerad běhám závody na finiš. Při závodě spíše zpočátku vyčkávám, držím se v klubku mezi soupeři, kvůli větru a tempu abych nepřepálil závod, poté v druhé polovině začnu tempově zrychlovat, taky rád nastupuji ve stoupáních.“
PETR LOSMAN Juniorský mistr světa v běhu do vrchu, se štafetou Eurofoam sport teamu vítězství v amatérských týmech Dolomitenmanna, reprezentant ČR v orientačním běhu
„Pokud znám dopředu profil tratě tak se většinou snažím vybrat místo, kde se pokusím zaútočit. K ataku se snažím využít svých běžeckých předností – takže moje snaha o rozhodnutí závodu se většinovou odehrává ve stoupáních, popř. v technicky náročných sbězích.Při silničních závodech se snažím útočit zrychlením tempa závodu. Ve zrychlení se snažím vydržet minimálně 200m, aby to mělo šanci na úspěch.U závodů v běhu do vrchu se naopak snažím závodní pole běžců roztrhat raději strojovým tempem, než častými nástupy., které by mohli zatavit naopak mě.“